Porovnání OS Microsoft Windows a GNU/Linux ze strategického hlediska nejen „finančních nákladů“
Chci oznámit, že celý tento článek napsal můj kamarád pckeeper [www.linuxlike.com], za což mu jsem velice vděčný 
...
Úvod
Před samotným počátkem je nutné si představit vhodné kandidáty pro posuzování OS vhodného nejen k využití na desktopech, ale třeba také i na serveru, s podmínkou zachování poměru nejlepší výkon ku nejvýhodnější HW a SW sestavě/výbavě.
Výběr vhodných „kandidátů“
Jako více než vhodné jsem si vybral zástupce v dnešní době dvou majoritních systémů : OS z rodiny Windows od společnosti Microsoft a systémy založené na GNU/Linux.
Posuzovat a hodnotit OS lze kupříkladu dle jednotlivých funkcí, bezpečnosti, uživatelské přívětivosti a neskutečného množství dalších parametrů. My se však zaměříme pouze na tři, které jsou největším trnem v nejednom oku mnohého kritika, vedoucího spory s návštěvníky internetových diskuzí.
Posuzovací parametry (Základní)
<;p>1. OS by měl splňovat jednoduchost v ovládání, intuitivnost a uživatelskou přívětivost.2. OS by rovněž měl být stabilní (co se týče počtu odstraněných chyb v jednotlivých záplatách) a především bezpečný (odolný vůči masovému šíření virů, a jiných škodlivých kódů).
3. Splňovat požadavky na co největší dostupnost a výběr SW programů a aplikací (programová základna).
Posuzovací parametry, výběr (Ostatní)
Pakliže se budeme striktně držet námi vybraných výše uvedených pravidel výběru, můžeme celkem snadno provádět srovnání takřka mezi kterýmkoli OS. Pro úplnost je však nezbytné uvést že detailní srovnání nikdy nemůže být provedeno, ze zcela jednoduchého důvodu a tím je bezpočet parametrů, kupříkladu : srovnávání výkonů rozličných aplikací na HW stejných sestavách, provádění zatěžovacích benchmarků, testovaní bezpečnosti z hlediska počtu útoků (pomocí exploitů, sítových DOS útoků ...) na systém a mnohé další.
OS Microsoft Windows
Začněme trochu netradičně. Jistě každý z nás si pamatuje nedávné masové reklamní útoky Microsoftu v podobě akce nazvané Total Cost of Ownership zaměřené proti nastupující vlně Open Source produktů, které prozatím ovládaly „jen serverovou část celosvětového trhu“ na domácí stanice. Podle této studie, jež byla provedena v roce 2002, Microsoft docházel k závěru, že pro menší firmy se nevyplatí přechod na Linux a dokonce naznačoval že tento přechod může být dražší než nové licence pro systém 2000 nebo 2003 Server. Dlužno ještě dodat že celou studii samozřejmě financoval Microsoft ... Nechme nyní ale hodnocení této „hurá akce“ trochu stranou a zaměřme se spíše na fakty dělající OS Windows tím čím je i pro běžného uživatele.
Klady a Zápory
Operační systém Windows je v dnešní době „nejrozšířenější“ OS systém na poli domácích uživatelů a to i přes některé své nevýhody. V nedávných dobách (řady 3.x, 9.x a ME), byly tyto systémy dost často označovány za nestabilní a to především kvůli častým „pádům“ . Ty byly způsobeny celkovou SW nedoladěností a chybami v systémovém kernelu. Teprve nástupem systému XP v roce 2001 se mnohé změnilo, především samotné jádro, které bylo vzato a zdokonaleno z původních systémů řady NT pro sítové nasazení. Teprve až tato radikální změna přinesla OS Windows XP přívlastek „stabilní“.
Kromě několikrát výše zmíněné stability, lze najít bezpočet aplikací a programů téměř pro cokoli určené právě pro systémy z rodiny Windows. Jejich snadná instalace (spočívající v pár kliknutí myši), pak činí z tohoto systému velmi silného soupeře. Mezi další klady se dá zařadit i jednoduchost ovládání, přizpůsobenou co nejširšímu okolí a detailně propracovaný režim inteligentní nápovědy. Systémy Windows rovněž disponují širokou podporou ze strany výrobců HW, která jim zaručuje velmi dobrou kompatibilitu s většinou HW dostupného na trhu.Bylo by nutné se rovněž zmínit i té stinné stránce. Nemalé potíže kupříkladu způsobují těmto systémům počítačové viry, (velkou vinu nese začlenění internet browseru přímo do OS, nebo pozdní reakce společnosti Microsoft na aktuální objevené nedostatky), prakticky by se dalo říci že v dnešní době existuje kolem 200.000 počítačových virů a každý den se jejich počet navyšuje. Rovněž ani vysoká cena nečiní tyto systémy opravdu „veřejně dostupné“. Dle nezávislé studie uveřejněné na internetu v roce 2005 na podílu počítačového pirátství se především podílejí majitelé a tvůrci nelegálních kopií OS Windows, spolu se sdílením hudebních nahrávek, počítačových her a filmových produkcí.
Mezi další nešvary patří i některé opravné balíčky (z poslední doby třeba SP2) způsobující odmítání vybraných HW komponent (problémy s detekcí USB 2.0 prohraní na základních deskách, nebo kolize s disky od společnosti IBM, či některé SW problémy s dosavadními antivirovými produkty). V ne poslední řadě si troufnu zmínit o celkové uzavřenosti systému, díky které je takřka nemožné provádět „hlubší úpravy“ bez znalosti systémového registru. Tato vlastnost je však v přímém kontrastu s otevřeností systému téměř komukoliv – běžný uživatel má zcela automaticky po provedení instalace přiřazeny práva Administrátora a důsledky jeho počínání není třeba dále rozvádět (nepromyšlené instalace čehokoli, nastavování parametrů kterým obvykle nerozumí atd.).
Zhodnocení
Problémů by se našlo zcela jistě mnohem více, stejně jako je bezpočet kladů. Na počátku jsem se zmínil o jedné z reklamních akcí Microsoftu bez srozumitelného závěru. Nyní se to pokusím napravit, společnost Microsoft podobně jako ostatní velké korporace, jež se zabývají prodejem svých produktů, využívá k tomuto prodeji síly reklamy. Je však dobré si uvědomit že, ne vše, co je nám tak často podsouváno a vychvalováno může být tím ideálním.
OS GNU/Linux
Podobně jako u OS Windows, ani zde nezačnu přímým výběrem kvalit či záporů. Předně si dovolím poznamenat, že GNU/Linux, ačkoli se „umí“ tvářit jako Windows, Windows prostě není a ani být nemůže. V případě, že neodoláte a rozhodnete se okusit něco nového, lépe se s ním naučíte pracovat, když k němu budete přistupovat stylem „jak lze dosáhnout tohoto výsledku“ místo hledání důvodu „proč to není jako ve Windows“. Linux prochází svojí genezí již nějaký ten pátek a přiznejme si, že ačkoli v počátcích se jednalo o systém spíše pro „počítačové nadšence a guru programátory“ v dnešní době si GNU/Linux klestí cestu i na desktopy uživatelů.
Ač se to mnohým nezdá OS GNU/Linux není jen pouhopouhou hříčkou či imitací „skutečného“ OS z rodiny Windows. Kromě velkých korporací, státních institucí a mnoha firem dominuje i v TOP 500 superpočítačů světa. Mezi „první“ pětistovkou nenajdeme ani jeden OS Windows. A v posledních několika měsících, se doslova dere i do mobilních zařízení a komunikátorů, vytlačující tak stávajícího giganta OS Symbian a některé Windows mobile systémy.
Přes všechny úspěchy se ovšem stále Linuxu nedaří proniknout a ovládnout trh s desktopy tak jak by si mnozí jistě přáli. Důvodem je především nezbytná znalost pochopení, jak celých systém funguje a rovněž základní práce s příkazovou řádkou, která především nováčkům způsobuje nemalé problémy. Takřka nepřekousnutelným požadavkem nově příchozího uživatele bývá nezvykle velká svoboda výběru. Ne každý je schopen se adaptovat na nové prostředí a ovládací prvky. Dalším „velkým“ nedostatkem především pro uživatele – hráče je nemožnost provozování své oblíbené Windows for hry. V OS GNU/Linux si totiž bez tzv. Emulátoru (program emulující různá systémová prostředí) žádnou hru nebo program (klasické formáty .com, .exe, .bat, a další) nespustíte. A v případě že disponujete podobným Emulátorem, ani výsledná emulace chování programu nemusí být zrovna dokonalá. Rád bych ale dodal, že počet her plně „podporovaných“ kupříkladu emulátorem Cedega je kolem 350 herních titulů a to i včetně horkých novinek typu GTA SA, War Craft 3, UT2004...
Klady tohoto systému jsou kromě vysoké stability, která je dána pečlivým zkoumáním jádra a vybírání takřka nekonfliktních modulů, jsou to i vysoká rezistivita vůči škodlivým kódům. Viry pro OS GNU/Linux takřka neexistuji. Do dnešního dne vzniklo pouhých 6kusů (které byly funkční jen za předpokladu splnění série přísných pravidel) a to navíc pouze na akademické půdě v „laboratorním prostředí“. Další bezesporu klad je krátká reakční doba (počítaná v řádech hodin) a především díky příznivé licenční politice takřka nulová cena. U výrobců a distributorů je zvykem požadovat peníze pouze za tzv. Krabicové balení, obsahující kromě instalačních médií, několikasetstránkovou příručku a technickou podporu po dobu několika měsíců.
Zhodnocení
Přestože GNU/Linux stále ještě v mnoha ohledech není dokonalý, dokáže nabídnout stejně tak dobře spolehlivé servery, clusterová data centra jakož i systémy a programy pro běžnou každodenní práci v kanceláři nebo pro plnohodnotnou multimediální domácí zábavu.
Závěr
Na samotný závěr bych se rád naposledy zmínil o „nedokonalosti“ kteréhokoli operačního systému. Nezáleží zda-li se jedná o MS Windows nebo GNU/Linux popřípadě další systémy, před samotným výběrem by si každý uživatel měl pečlivě zvážit veškerá pro a proti. A především by se neměl nechat ovlivňovat jen marketingovou strategií, nabízející lidem „Nejdokonalejší OS na světě“. V některých případech je to čemu se říká zdravý selský rozum tím nejlepším měřítkem.
Kategorie: PC & NET & komunikace ≈ 27. 09. 2005 ≈ Počet zobrazení: 1479x