http://www.mazlo.org - Osobní stránky Jiřího Zamazala

Prázdniny 2006 (pár keců + foto)

Nechce se mi zde do podrobna rozebírat celé prazdniny, vybral jsem si jen dvě akce, o kterých budu psát. A na konec pár opravdu povedených fotek.

Na kole po jižních Čechách

Celý tento pobyt jsem zdokumentoval na dvě A4, samozřejmě ručně. To víte, babička si ještě nepořídila počítač. A já zas noťase. Klidně bych to převedl do digitální podoby, ale nějak to po sobě nemůžu přečíst. Takže znova a krátce :-)

Jezdil jsem skoro každý den, vyřážel jsem kolem třetí hodiny a vracel jsem se večer okolo osmé hodiny. Moc jsem cyklovýlety nehrotil, za den jsem ujel kolem 80km. A ani jsem moc nefotil. Prostě jsem si užíval kolem ubíhající přírody a sebevražedných much, které mi vesele narážely do slunečních brýlí.

Jen snad dvě akce stojí za zmíňku:

Příjezd k babičce byl trošku dramatický. Z vlaku jsem vystoupil ve tři hodiny a čekalo mě 70km. Docela v pohodě, až na to, že jsem na zádech měl 60 litrový batoh vážící skoro 20 kilo. Po prvním docela krátkém výšlapu jsem vypil půl litru vody. Po dalším kopci další pul litr. V pět hodin mi zbyla okurka a poslední litrovka vody, která do mě spadla, ani nevím jak. Kouknu do mapy, kde je nejbližší vesnice s hospodou. Né, nechtěl jsem si dát pivo, ale předpokládal jsem, že v sobotu nenajdu otevřené potraviny.

Začala být krize. Žízen a vyčerpání, tyto dva faktory mě začali srážet i psychicky. A do toho všeho bouřka, která se na mě začala valit z levé strany. Bohužel silnice se začala stáčet doleva. Tak si jedu předpisovou dvacítkou, auta mě v klidu ohazují hlava nehlava. Projedu dva zapadákovy a v třetím již nacházím hospodu.

Při vstupu do hospody se na mě ostatní koukli jako na debila. Ostatně, když jsem se pak viděl v zrcadle, ani jsem se nedivil. Paní hospodská zřejmě nikdy neviděla uříceného mokrého cyklistu s velkým špinavým batohem, který ji před barem naexuje půl litru studené minerálky. Na záchodě jsem samozřejmě dotankoval zásoby do prázdných PET flašek (připadal jsem si jak socka) a jel dál.

Bohužel, při jízdě po náměstíčku do kopce, se bouřka zesílila a voda se proti mě začala valit. No ještě že jsem měl sandále :-) K babičce jsem dojel kolem deváté hodiny. Sice jsem byl hladový, unavený a na kost mokrý, ale radost z vítězství nad bouřkou byla větší! :-)

Popis druhé akce bude stručný. Prostě jsem si řekl, že pojedu zkratkou. A tak jsem místo po cyklotrase jel po červené turistické značce. Po 500 metrech jsem slezl z kola a vedl ho. Při odpočinku jsem narazil na borůvky, u kteých jsem se chtěl zdržet na pár minut. Nakonec jsem tam zkejsnul skoro na hodinu. Celý cyklovýlet se prodloužil o 2,5 hodiny. To víte, zkratka a borůvky dělají divy.

Malá Amerika

Stručně. Bylo to super. Původně jsme měli slanit Malou Ameriku, ale nakonec jsme se vydali do štol. Jen tak mimochodem, vstup je zde zakázaný. Takže pokud tento článek čte nějaký ochranář, nechť urychleně opustí moje stránky. Děkuji :-)